Rozhovory s (naozajstnými) hráčkami – špeciál: Alžběta Trojanová

Rozhovory s (naozajstnými) hráčkami – špeciál: Alžběta Trojanová

V deviatom pokračovaní nášho seriálu sa porozprávame so špeciálnym hosťom. Ide o hernú celebritu, známu v Českej aj Slovenskej republike. Dozviete sa o tom, aký je údel žien v hernom priemysle, ale aj o tom, aké má Bětka rada hry a niečo málo o hernej relácii, ktorej je šéfredaktorkou.

Vítam na stránkach Gamesite.sk známu hráčku Alžbětu Trojanovú, ktorú asi nemusím nikomu predstavovať, keďže ide o moderátorku hernej relácie RE-PLAY. Bětko, ahoj! Mohla by si nám povedať, ako si sa dostala k hrám a v akom veku si s nimi začala?

Ke hrám jsem se dostala asi kolem šesti let. Tehdy jsme s bráchou dostali konzoli Sega MegaDrive. Pařili jsme na ní takové hitovky jako Sonica, Golden Axe nebo Ecco the Dolphin. Pak brácha dostal PC - první počítač v rodině. Začal na něm hrát hry jako Doom a Hexen a Hereosy a já samozřejmě s ním. Později, kdy už jsem měla taky svůj počítač, přišly na řadu hry jako Baldur's Gate, HOMAM III, Diablo II. Nakonec jsem ale skončila zase zpátky u konzolí. Nintendo Gamecube mě vrátilo ke hraní. Hlavně Prince of Persia: Sands of Time. Postupně se z PC stal nástroj na práci a konzole byla to hlavní, na čem jsem hrála.

Takže dnes už na PC nehráš?

Minimálně, jen když musím. Většinu her se snažím ale hrát na konzolích.

Aha, a z tých starších hier je nejaká, čo ostala dodnes ako tvoja srdcovka?

Prince of Persia určitě. Na konci jsem strašně bulela. Má to výborný příběh, mnohem lepší, než co nakonec udělali do filmové verze.

Viem o tebe, že tvrdíš, že pri hrách nezáleží na pohlaví. Myslíš si, že muži pri hrách plačú? ... *chvíľa mlčania* No dobre, ale len niektorí a občas... Ale vážne – myslíš si, že nie je nijaký rozdiel medzi hráčom a hráčkou? (Okrem fyzických, pochopiteľne.)

Máš to jak s lidma - rozdíly jsou ve skutečnosti minimální. Mám fanoušky-kluky, co mi vypráví, jak u her brečí. Navíc poslední dobou mají některé hry zatraceně emotivní příběhy - třeba The Last of Us. Ale obecně...nerada generalizuju. Každý jsme nějaký. Najdeš kluky, co baví The Sims, najdeš holky, které baví třeba Counter-Strike, nebo co má být super mužská hra. Můžu tak mluvit jen za sebe. A pokud se mám srovnat s muži, co znám, jsme na tom dost stejně.

Takže rovnoprávnosť asi existuje. A čo sa týka "boobies"? Už sme tu mali také názory, že "veď, nech sa chlapci pozrú", alebo "ja sa stotožním s takou hrdinkou". Aký máš na to názor ty? Lara Croft a jej prednosti, napríklad...

Ha, mícháš trochu jabka a hrušky. Říkám, jak to vidím já. A já si rozhodně myslím, že rozdíly nejsou. Bohužel tenhle názor ale řada lidí nezastává. Takže tvrdit, že na poli herního průmyslu existuje rovnoprávnost, z mýho pohledu tak docela nejde. Jinak jak to myslíš s boobies? Jako jaký mám názor na prsa? No jedny mám a mám je ráda.

Tými "boobies" mám na mysli nadmerne obdarené hlavné hrdinky hier, či ti to príde ako v pohode a komerčná záležitosť, alebo sa ti to zdá príliš sexistické, nevkusné...?

Z mého pohledu by bylo super, kdyby ženy byly ve hrách zobrazované trochu víc variabilně. Krásné, prsaté, ale i ploché, staré, tlusté. Chytré, hloupé, vtipné, nevtipné. Tisíce variací. Když může být hra jako GTA V, kde je hlavní hrdina nechutnej chlap s pleší, věřím, že herní průmysl ustojí i nějakou tu zajímavou, ale ne třeba konvenčně pěknou ženskou. Je tady spousta prostoru, kam se ubírat. Nakonec hry se vyvíjí, stárnou, přináší témata, která jsou chytřejší. I sami hráči mají v poslední době větší nároky. Takže jen tak dál! Těším se, co přinese budoucnost.


 Prečítaj si aj tento rozhovor: Emie


Z toho, čo sme v tejto rubrike doteraz počuli, by sa dalo súdiť, že rozdiely vo vkuse na hry sú minimálne a diskriminácia žien v hrách tiež minimálna...

Já jsem ti odpovídala, jestli si myslím, že je rozdíl mezi ženskými a mužskými hráči. A to si nemyslím. Ale stejně tak mi nepřijde, že by se ke mě v herním byznyse chovali stejně, jako třeba k Mikolášovi. Ten rozdíl tam rozhodně cítím. Třeba... skoro každý rozhovor, co jsem kdy dělala, se motal kolem toho, že jsem holka. Málo kdy se mi povede dělat rozhovor, kde by na to nepřišla řeč, kde bychom se prostě jen tak bavili o hrách. Vždycky se to nějak stočí k tomu, že jsem holka v herním světě a jak to nesu, jak to nese můj přítel... Mikoláše se "překvapivě" nikdo neptá na to, jak nese skutečnost, že je to muž v herním byznyse. To jen pro příklad. Samozřejmě těch rozdílů v přístupu je víc. Třeba typicky se mi stává, že někde stojíme s Mikolášem, za Mikolášem někdo přijde, začne se bavit o hrách a mě ignoruje. Protože prostě nepředpokládá, že bych mohla říct něco relevantního k diskuzi. Jsou to drobnosti. Ale... někdy to prostě člověku začne líst krkem.

Aha, tak to sa práve niekam dostávame. Tu je presne to správne miesto, kde treba toto povedať nahlas! Presne toto je to, čo chcem počuť - pravdu. Takže takto - rozdiely nie sú, ale ľudia ich umelo robia, áno?

Přesně tak! To bych mohla podepsat.

Ja sa snažím práve na toto upozorniť a vykonať nejakú zmenu... neviem či sa mi to podarí, ale pokiaľ sa o tom nebude hovoriť, tak budú stále ženy v hrách radšej tajiť svoje pohlavie, aby neboli buď považované za lamky, alebo naopak príliš velebené. Ja dúfam, že sa to už začne konečne meniť.

Já věřím, že se to určitě začne měnit. Je to i celkovým posunem her do většího mainstreamu. Dneska to nehrajou jen uhrovatí nerdi. Je to zábava pro všechny. Brzy to bude, jak jít do kina. Tam přece taky nikdo neříká: "páni! ty chodíš do kina a jsi holka? ". Dneska roste mladá generace, která má přístup ke hrám jiný a mnohem přívětivější. Aspoň v to věřím.


 Aj tento rozhovor stál za to: Vierka


Prejdime na inú tému. Hráš aj nejaké MMO?

Já na online hry moc nejsem. Nebo - obecně ten sociální prvek mě trochu děsí. Asi by mě to bavilo, kdybych to hrála s přáteli, ale jak pracuju doma, mám divný režim.

Desí? Čo ťa na tom desí? Osobne mám niekoľko dobrých priateľstiev práve z MMO.

Já věřím, ale popravdě si myslím, že mám v sobě trochu toho asociálství - nakonec jako každý druhý nerd.

No, skôr to bude viac ako každý druhý, ale budiž. A všeobecne, čo sa týka žánrov, uprednostňuješ niektorý, alebo ti je to jedno a zahráš si čokoľvek od Solitaire až po nového Batmana, ktorý je skúškou pre nervy?

No... těžko říct. Myslím, že obecně upřednostňuju příběhové hry, ale to taky není pravidlo. Třeba takový Shadow of Mordor nebo celá Assassin's Creed série má příběh naprosto pitomý - a rozhodně to není to, co mě na tom baví. Spíš asi dokážu vymezit žánry, co mi nic neříkají. A to jsou sportovní hry, FPS military věci ve stylu COD a BF, čistě multiplayerové hry (kvůli té mé asociálnosti) a pak asi hardcore simulátory. Tak nějak všechno mezi má u mě více méně šanci.

To znie dobre, ale ako sa dá zlúčiť dokopy asociálnosť s moderátorstvom veľkej komerčnej TV? Na to musí byť človek extrovert... či nie?

Vlastně ve výsledku ani ne. Natáčíme v malém týmu. Jsem tam já, Mikoláš, kameraman a jen občas někdo další. Když se přijde někdo podívat na natáčení, hned jsem nevózní. Ale taky jsem se časem hodně otrkala. Třeba veřejné akce, co pořádáme. Už to dělám čtyři roky. Člověk si zvykne. I když sledovat se později v televizi - to mi pořád ještě dělá problém.

Nepozeráš sa sama na seba? To vraj nerobí väčšina ľudí, čo účinkuje v TV.

No, já musím. Dělám už rok a půl Re-Playi šéfredaktorku. Znamená to, že zadávám články, kontroluju je, posílám to dabérovi - kontroluju jeho. Pak to dá náš střihač Nikolaj dohromady a já to znova musím překontrolovat. Nakonec je mi z toho našeho povídání většinou tak blbě, že scénky s Mikolášem vlastně vítám - aspoň něco, co jsem už neslyšela 10x předtím. Ale stejně je mi to nepříjemné. V televizi si to pak už nezapínám.

Dajme si jednu takú trošku abstraktnú otázku. Keby si mala žiť v prostredí niektorej hry (hociktorej), ktorá by to bola? (Dúfam, že nie Fallout.)

Zrovna jsme se o tom nedávno bavili s přítelem v rámci Zaklínače. Že spousta her má tak krásné světy, ale vždycky, VŽDYCKY se v nich nakonec něco pokazí. Je to logické, hráč má pak co dělat. Ale tak by se mi líbilo se někdy procházet ve světě, co by byl prostě jen krásný. Třeba takový Bioshock Infinite nebo právě Velen ze Zaklínače. Ale žít tam? Proboha! Asi bych si tak nakonec vybrala něco od Nintenda. Třeba Animal Crossing.

No... mne prišiel svet Bioshock Infinite taký hneď podozrivý, príliš pekný. A skoro by sme boli vynechali tvojho priateľa - spoznali ste sa v hre? Pýtam sa kvôli tomu, či si mám nechať registrovať ochrannú známku "Láska na prvý multiplayer", alebo nie.

Nene, potkali jsme se na launch party ke Gears of War 2 - já tam šla jako novinářka, on vyhrál soutěž v rámci předobjednávek. Dostal tričko, pozvánku a nakonec holku k tomu.


 Tento rozhovor bol tiež zaujímavý: Veronika


Štastlivec. Ale je to vďaka hrám, a to mi stačí! Ešte sa spýtam na tvoj cosplay Geralta zo Zaklínača 3. Bol vytvorený nejakým profesionálnym tímom? Lebo bol super! Viem, že si ho všimli aj tvorcovia hry a dali fotky na ich FB fanpage.

Jak se to vezme. Chtěla jsem dělat crossplay Geralta - teda cosplay Geralta v ženské verzi. To brnění ze Zaklínače 3 si o to vysloveně říkalo. Problém je, že jsem hrozný prokrastinátor - odkládám věci, když můžu. Naštěstí se ozvali z Cenegy, což je český distributor Zaklínače. Viděli můj cosplay Triss a chtěli něco podobného. Slíbili mi, že mi tak proplatí materiál a přihodí něco navíc za práci, když to stihnu před premiérou. Měla jsem tak motivaci i finance. Nakonec dělání kostýmů je nechutně drahá záležitost. Začala jsem na tom pracovat - původní plán byl mít kroužkovou část stejně jako má Geralt - teda pomocí textury. Jenže přítel mě přemlouval, ať se na to vykašlu. Že to musí být pravé. Zašla jsem tak do obchodu Drakkaria - dělají historické kostýmy. Byli trochu překvapení z mého požadavku. To brnění nedává z historického hlediska vůbec smysl. Nakonec mi ale připravili části, kde je kroužkovka. Korzet, hrudní plát, rukavice a serepitičky kolem - to už je moje práce. Zabralo to asi měsíc a bylo to čisté peklo. Ale zároveň jsem nadšená, jak to dopadlo. V CD Projektu se to taky líbilo, což je asi největší pocta, jaké se mi může dostat.

To áno! Rozhodne to úspech bol a výsledok bol skvelý. Plánuješ v budúcnosti ešte niečo podobné, alebo to bola jednorazovka?

Když bude čas a když bude chuť ... pořád je to předse všechno koníček. Ale uvidíme. Ráda bych zase něco zkusila, ale ideálně něco badass. Ten pocit být v brnění a připadat si jako největší tvrďák v okolí je k nezaplacení.

A tá jazva, tá bola až príliš realistická!

Jizvu mi dělala kamarádka - profesionální maskérka Bára Javůrková. Slyšela, že budeme fotit a sama se nabídla, za což jí moc děkuju.

Výsledok stál určite za to. Držíme palce a ďakujem za rozhovor!


 

Tak to vidíte priatelia, napriek tomu, že je dnes hráčstvo mainstreamová záležitosť, ešte stále sa na dievčatá v tejto oblasti pozerá ako na zvláštnosť. Asi je načase to zmeniť. Snáď v tom pomáhajú aj tieto naše rozhovory. Ak máte tip na nejakú kamarátku, známu či neznámu hráčku, ktorá by nám mohla povedať opäť niečo zaujímavé, neváhajte a píšte na Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebujete mať nainštalovaný JavaScript.. Za všetky tipy ďakujeme!

Zdroj: Gamesite.sk

Páči sa Vám tento článok? Zdieľajte ho!

Sledujte nás

Gamesite.sk
Zoznam.sk